Finanční krize

8. 05. 2011 20:46:29
V článku lehce shrnu příčiny krize z roku 2008, která podle mnoha optimistů už skončila a vrácíme se podle nich znovu k trvalému růstu. Článkem chci poukázat na to, že po krizi se chování finančníků nezměnilo a nelze tudíž očekávat posun k lepšímu. Když se do toho přidá politika jednotlivých národních vlád, konflikty na blízkém východě, neustálé zvyšování cen potravin a z toho vyplývající inflační tlaky, tak se nemáme na co těšit.. Článek prvně býval mou krátkou seminární prací do školy na téma Světová recese. Maximální rozsah práce byl 10 stran a proto jsem se snažil podat informace stručným, srozumitelným a zbytečně nesložitým způsobem. Pro blog jsem upravil některé formální části, které ve školních pracích musí být. Článek je rozdělený do tří částí.

V první části se budu věnovat době, kdy se finanční trhy těšily velkému růstu a nikdo, kromě pár skeptiků, nepředpokládal, že by krize, nejdříve finanční, následně hospodářská nabyla tak velkých rozměrů. Zde budu také rozebírat zámořská deregulační opatření ve finančnictví, která pravděpodobně vedla k největší recesi od dob Velké hospodářské krize v roce 1929.

V druhé části se budu věnovat dopadům krize na společnost. A to jak na makroprostředí států, centrálních bank a finančních institucí, tak také na mikroprostředí nás, obyčejných lidi.

V třetí části zkusím odhadnout vývoj dnešní situace. Z médií se na nás hrnou zprávy o tom, že je krize za námi, ale dle mého názoru je minimálně stejně těžká krize, jako byla v letech 2008 a 2009, před námi. V třetí části se tedy budu snažit argumentovat a zdůvodnit mé tvrzení.

Vím, že toto téma je natolik obsáhlé, že deset stránek textu nemůže shrnout všechny okolnosti. Také vím, že nemám ještě dostatečné vědomosti, které by mě opravňovaly se jakkoli odborně a zasvěceně vyjadřovat k dané problematice. Nicméně jsem rád, že toto téma bylo k dispozici, jelikož se o světovou recesi zajímám a snažím se ji sledovat prakticky od doby, kdy vypukla. To mě nadále vedlo k sbírání informací, jak vlastně vznikla a kde bylo zaseto její sémě. Bádání mě zavedlo k finančním trhům, které ve mně vzbudily negativní emoce z důvodu chladnosti a bezohlednosti celého systému. Je totiž z velké části zaveden na čisté spekulaci bez ohledu na okolnosti, které mohou ovlivnit mnoho lidských životů.

Příčiny světové recese v roce 2008

K pochopení důvodů, proč k ní došlo, se musíme vrátit do minulosti k Velké hospodářské krizi a jejím příčinám. Všeobecně se má za to, že příčiny krize z roku 1929 bylo neoddělení kompetencí investičních a komerčních bank. Tehdy mohly komerční banky nakládat s vklady svých klientů na spekulativním, např. akciovém trhu. Komerční banky příliš horlivě toužily po zhodnocení vkladů i za cenu vysokého rizika, které sebou toto jednání vedlo. Banky se staly chamtivými a začaly lidem půjčovat peníze, které následně doporučovaly investovat do stejných akcií, ve kterých sama banka investovala z vkladů s vidinou většího růstu a větších odměn. Ze začátku přifukování bubliny fungovalo. To skončilo „černým pátkem“ na newyorské burze roku 1929. Lidé přišli o své akcie, úspory. A banky následně z důvodu snížení jejich kapitálového jištění přestaly půjčovat. To vše vedlo k obrovským problémům. Ty koneckonců nejsou nepodobné tomu co nastalo po roce 2008.

Reakcí na tyto události roku 1929 byl tzv. "Glass-Steagall Act" (GSA) z roku 1933. Vzešel z nápadu Cartera Glasse, bývalého ministra financí a zakladatele amerického Federálního rezervního systému (FED) a také Henryho Bascoma Steagalla, člena Sněmovny reprezentantů a předsedy Sněmovny bankovního a měnového výboru. GSA konečně stanovil oddělení funkcí investičních a komerčních bank. Reguloval konání bank, které nemohly nakládat s vklady svých klientů a také zamezila poskytování levných půjček, které uměle šroubovali akcie nahoru.[1] Bezmála čtyřicet let bylo ve znamení opětovného růstu a po krizích nebyly ani památky. Až do 70. let 20. století kdy přišly na svět ropné šoky, které poslaly ekonomiku světa a hlavně USA na čas směrem dolů.

Nastala 80. léta a bankéři pocítili novou chuť na bývalé pořádky a začali lobovat o zrušení, pro ně omezujícího zákona GSA. Tehdy se stal prezident Ronald Reagan, který proslul svou Reagonomií s deregulačními tendencemi. Reagan podporovaný lobbyisty finančního sektoru začal prosazovat politiku za zrušení Glass-Steagall Actu. V roce 1982 se povedl první krok a Reaganova administrativa deregulovala spořitelny a úvěrové společnosti, když jim dovolila provádět riskantní investice s penězi vkladatelů.[2] [3] Do konce desetiletí stovky z těchto společností selhalo. Tato krize stála americké daňové poplatníky 124 miliard dolarů a mnoho lidí také ztratilo jejich životní úspory.[4]

V roce 1999 se zákon Glass-Steagall Act zrušil. Bylo to za vlády Billa Clintona, dalšího prezidenta USA. Během prezidentského období Clintona deregulace pokračovaly za účasti tehdejšího ředitele FEDu Alana Greenspana, ministra financí Roberta Rubina, který byl předchozí ředitel investiční banky Goldman Sachs, a Larryho Summerse, Harvardského profesora ekonomie. Pod náporem peněz lobbyistů ovládal bankovní sektor stále více politické kruhy. Důkazem tomu budiž sloučení jednotlivých finančních firem. Tyto konsolidace vedly k tak velkým sloučením, že jakákoli krize na trzích, která by vedla k možným krachům, by ohrozila celý finanční sektor.

V roce 1998 se Citicorp a Travelers sloučily a zformovaly Citigroup.[5] Největší společnost v oblasti finančních služeb na světě. Sloučení porušilo ve 30. letech zavedený Glass-Steagal Act. Tento zákon, jak jsem se již zmínil, bránil bankám nakládat s penězi vkladatelů v riskantních bankovních aktivitách. Tímto činem se de-facto obešel zákon, nicméně ředitel FEDu Alan Greenspan nic nenamítl. Výbor federální rezervy udělil výjimku a dal fůzi zelenou. V roce 1999 na naléhání Summerse a Rubina kongresem prošel "Gramm-Leach-Bliley Act", zákon, známý rovněž i jako Citigroup Relive Act. Ten zvrátil zákon Glass-Steagal Act a uvolnil cestu sloučením dalších firem.[6]

V prosinci 2000 Kongres schválil zákon "The Commodity Futures Modernization Act", napsaný s pomocí lobbyistů z finančního odvětví. Tento zákon zakázal regulaci derivátů. Gramm-Leach-Bliley Act a další deregulace pravděpodobně zvrátily klidnou situaci na trzích, poněvadž v roce 2001 přišla první předzvěst časů budoucích v podobě pádu technologických akcií. Této krizi se také nazývá Technologická bublina. [7]

Pro vysvětlení co znamená finanční derivát jsem si vypůjčil pro mě nejsrozumitelnější příklad z filmu Inside Job z roku 2010. Tento film bych zároveň doporučil k shlédnutí každému, kdo se o tuto problematiku zajímá: ,,Od té doby, co G.W. Bush převzal prezidentský úřad v roce 2001, americký finanční sektor zaznamenal nesmírný vzrůst zisků. Byl koncentrovanější a silnější než kdy dřív. Odvětví dominovalo 5 investičních bank. Dva finanční konglomeráty. Tři pojišťovny a tři ratingové agentury. Spojením všech dohromady, vznikl nový systém, který dal dohromady miliardy dolarů, hypotéky a ostatní půjčky, s investory po celém světě. Před 30 lety, pokud jste si chtěl vzít půjčku na bydlení, osoba, která vám půjčovala peníze, očekávala, že mu ty peníze vrátíte. Dostal jste půjčku od osoby, která chtěla půjčku vrátit. Ve starém systému, když majitel nemovitosti platil hypotéku každý měsíc, peníze šly místnímu věřiteli. A protože hypotéky trvalo splatit desetiletí, věřitelé byli opatrní. V novém systému věřitelé prodají hypotéky investičním bankám, investiční banky zkombinují tisíce hypoték a ostatních půjček, jako půjček na auto, studentských půjček, úvěrů u kreditních karet, a vytvoří komplexní deriváty, nazývané zajištěné dluhové obligace. Neboli CDO. Investiční banky poté prodají CDO investorům. Nyní, když vlastníci nemovitosti platí hypotéku, peníze jdou k věřitelům po celém světě. Investiční banky platí ratingovým agenturám, aby ohodnotily tyto CDO. Mnoho z nich obdrželo AAA hodnocení, což je nejvyšší možné ohodnocení. Tento systém byl tikající časovaná bomba. Věřitelé se už nezajímali, jestli dlužník může půjčku splatit.”[8]

Investičním bankám byly tyto riskantní půjčky taky jedno. Ony půjčky pouze zprostředkovávaly a tudíž čím více půjček, byť riskantních prodaly, tím více vydělaly. Tento stav se jim evidentně líbil. Navíc ratingové agentury typu Moody ́s či Fitch nenesly žádnou zodpovědnost za své ohodnocení špatných CDO. Nikdo se nestaral o kvalitu hypotéky, a zda-li ji budou lidé schopni splatit. Starali se pouze o jejich počet a násobení odměn z jejich zprostředkování. Tato situace sice z počátku přinášela ohromný růst a zvyšování profitu ve finančním sektoru, ale jako každý uměle vyvolaný růst taky někdy musel skončit. A to v roce 2008...

Ale krize odstartovala ještě o rok dříve tzv. subprime krizí, kdy nejrizikovější hypotéky padly a dlužníkům se začaly zabavovat jejich domy. A protože si z počátku století půjčovalo na bydlení ohromné množství lidí, přímou úměrou se zvyšoval i počet zabavených domů. To logicky odstartovalo pád cen na trhu nemovitostí. A lidé, kteří měli vypůjčené peníze na bydlení a mnohdy i na jiné věci ztratili schopnost pokrýt i odprodejem svého domu své půjčky. Bankám se tedy nedostávalo splátkám a začínala se roztáčet spirála obrovských ztrát. Každá nesplacená půjčka navíc znamenala zabavení domu, který šel na trh a snižoval jejich cenu. Lidé totiž reálně na domy neměli a poptávka se snižovala, když banky pod snižujícími se zisky přestaly půjčovat. Tehdy se taky situace přelívá i do hospodářství jednotlivých zemí, protože když nejsou půjčky, nejsou ani investice. Ekonomika padá.

Dopady světové recese 2008

Federální rezerva USA tuto situaci řeší pumpováním peněz do ekonomiky. Neustále snižuje úrokové sazby v domnění, že se situace vyřeší. Jenže nevyřešila. Pumpování peněz totiž zvýšilo v USA inflaci a lidé se pod zatížením splácením půjček a zvýšením cen základních potravin přestali zajímat o elektrotechnický, automobilový průmysl. Nezbyly jim na to peníze. To vyústí i k přelití mimo USA a situace se začíná v roce 2008 zhoršovat i v Evropě.

V březnu roku 2008 se začínají objevovat zprávy o možném krachu jedné či více světových bank. 14. března je na světě zpráva o konci banky Bear Stearns, kterou za cenu 2$/akcie s pomocí FEDu přebírá JPMorgan Chase. [9]

Tehdy se také začínají projevovat tendence FEDu, a později i všech centrálních bank. A to jest zachraňovat banky nad krachem, i když si za to vlastně samy mohly. ,,Toxické balíčky,, Bear Stearns FED začal vyměňovat za státní dluhopisy. Už tehdy se mohl dle mého názoru FED rozhodnout a banky nezahraňovat. Trh by se vyčistil a ekonomika by se možná i vrátila k růstu. Místo toho FED neustále snižoval úrokové sazby a tím zvyšoval množství peněz v ekonomice. Komodity stále nabíraly na ceně a ždímaly obyčejného člověka čím dál více. Ropa se dostala nad 120 dolarů za barel. Pod tlakem cen se poptávka stále propadá.

Lidé na západě pocítili krizi na vlastní kůži. Už si nemohli dovolovat přepych, na který byli do té doby zvyklí. Ale rozhodně si je třeba uvědomit, že zvyšování cen komodit na burze se projevilo na cenách základních věcí. Potravin. Lidé v chudších státech světa neřešili problémy, zda-li si budou moct koupit nové auto se šrotovným nebo bez. Byli nuceni bojovat o holé přežití, když se pro ně stala tak základní věc, jako jsou potraviny pro nás, přepychovou. Nejstrašlivějším případem je cena rýže za tunu v dolarech před krizí v roce 2006, a během krize v roce 2008. Listopad 2006 - 312.90 $ vs. Květen 2008 - 1,009.32 $.[10]

Nezaměstnanost v USA roste a podniky se zavírají. V zástupu zkrachovalých bank se 15. září objevilo další velké jméno - Lehman Brothers. FED opět pokryl všechny nevýhodné obchody a zdravou část odkoupilo Barclays. [11] Dalším kamínkem do mozaiky je krach AIG a jeho převzetí vládou 17. zaří 2008. Vláda tehdy samozřejmě převzala i tu špatnou část, kterou zaplatili daňoví poplatníci. [12] [13]Ale to nebylo vše. O den později bývalý ředitel banky Goldman-Sachs a tehdejší ministr financí americké vlády Henry Paulson a předseda výboru guvernérů FEDu Ben Bernanke požádali Kongres o 700 miliard dolarů pomoci bankám.

A co se nestalo 4.října 2008? Prezident Bush podepsal šek na výpomoc bankám v řádu 700 miliard dolarů. Ale světové burzy pořád pokračují v pádu, uprostřed strachu z globální recese. Zajímavý na tom je právě postup vlády, kdy daňoví poplatníci byli donuceni aby odevzdali své peníze soukromým firmám, které je před tím připravily o jejich domy, úspory svým bezohledným jednáním výše popsaným.

Chci upozornit, že samozřejmě respektuji jakýkoli jiný pohled na činy bank. Rozumím tomu, že pro někoho je volný a neregulovaný trh alfou-omegou ekonomie. Nicméně je zajímavé sledovat reakce těchto neoliberalistů na fakt, že jejich trh zachránil stát z daní a to svou intervencí, proti které tak často neoliberálové brojili a bojovali a bojují za co největší deregulaci = co nejmenší zásahy státu a vlády.

Recese se šíří po celém světě. V prosinci 2008, General Motors a Chrysler čelí bankrotu. A jak američtí spotřebitelé začali šetřit, čínští výrobci zaznamenali pokles prodeje. Přes 10 miliónů lidí v Číně ztratilo práci. Chudí lidé čelí čím dál větším úskalím. Zato bohatí lidé, kteří zavlekli svět do krize, odešli z potápějící se lodi s vlastním bohatstvím nedotčeným. 5 nejvyšších manažerů Lehman Brothers, si vydělalo přes miliardu dolarů mezi roky 2000 a 2007.[14] A když firma zbankrotovala, peníze jim všechny zůstaly. Takhle systém fungoval a díky záchranným balíčkům stále funguje.

Proto se s ním nemůžu smířit. A i když tuším, že bych v tomhle oboru mohl získat uplatnění, nelíbí se mi způsob jak celá krize dopadla na celý svět. Na touhu po bohatství a moci doplatili obyčejní lidé jako jsem já, Vy i vy. ,,V polovině roku 2010, ani jediný z manažerů finančních společností, nebyl stíhán, dokonce ani zatčen. Žádný zvláštní žalobce nebyl jmenován, ani jediná finanční firma nebyla stíhána za zpronevěru obligací nebo účetnictví. Obamova administrativa neučinila žádný pokus, dostat nazpět nějakou z odměn, danou finančním úředníkům během bubliny.”[15]

Vývoj světové recese v dnešní době

V současné době můžeme vidět několik negativních aspektů. Akciové trhy pomalu stoupají, ale důvěra v ně spíše upadá a spekulace se přesouvají do trhu s komoditami. Upřímně doufám, že zvýšení cen základních surovin, které můžeme od počátku roku sledovat je jen odrazem špatného roku pro zemědělství. Během minulého, i počátkem letošního roku jsme sledovali mnoho špatných zpráv o přírodních katastrofách. Ať už to bylo sucho v Rusku či záplavy v Číně, Brazílii a Austrálii. To se zákonitě musí projevit na kvalitě úrody, pokud vůbec nějaká v oněch místech byla.

Nicméně se nedokážu oprostit od pocitu, že zvýšení cen základních komodit je odrazem zvýšeného zájmu o spekulace na růst v tomto trhu. A je těžké se smířit, že nějaký člověk v obleku sedí v Londýně za počítačem a ovlivňuje cenu obilí, rýže, kukuřice. Na těchto surovinách je závislých mnoho chudých lidí v méně rozvinutějších částech světa a je podle mě smutné, že si to člověk, který tuto práci vykonává, neuvědomuje. Každopádně zvyšování cen základních potravin zabrzdí vývoj světa a bude těžké se dostat k většímu růstu a zvýšení poptávky při neustálém inflačním tlaku.

Oslím můstkem se dostávám k další zásadní věci. Trh s komoditami není pouze o komoditách k jídlu. Na trhu s komoditami se také obchoduje s ropou. Ropa má po posledních událostech na blízkém východě tendenci k růstu. Bohužel je na ropu svět tak odkázaný, že se jakékoli zvyšování její ceny promítne do celé ekonomiky. Tím poroste inflace. Problémem je, že tato inflace není ze strany poptávky, která by se dala zásahem centrálních bank zastavit. Tyto inflační tlaky jsou ze strany nabídky, a pro ní je těžké najít léku.

Po čas celé krize se tiskly peníze na podporu bank v USA, a na podporu států v EU jako na běžícím pásu. Tím peníze ztrácejí na hodnotě a cena komodit se zvyšuje dvojnásobně. Jak ze strany cen na trhu, tak snižováním hodnoty peněz. Na cestu z tohoto problému jsem nenašel recept. Neustálé kvantitativní uvolňování zákonitě povede k velkým problémům v budoucnosti. Prvními signály jsou revoluční nepokoje v severní Africe z důvodu vysokých cen potravin. Dalším signálem je oslabující dolar, který je celosvětovou rezervní měnou. Pokud bude oslabovat nadále, je možné, že se státy rozhodnou pro změnu rezervní měny, což by poslalo ekonomiku USA do obrovských problémů, které by se znovu přelily do celého světa. Dalšími signály katastrofy jsou problémy Eurozóny. Na jejich záchranu a podporu se budou vynakládat ohromné finanční prostředky, které se vezmou zase z půjček. Říká se, že celosvětovou ekonomiku posiluje Čína. Jenže ta, jak se z posledních zpráv zdá, má svých problémů dost a pociťuje až desetiprocentní inflaci.[16] A toto jsou pouze aspekty v širším měřítku. Vlády samostatně pak prosazují politiku škrtů a zvyšování daní, které ještě více podtrhnou kupní sílu obyvatelstva.

Je to opravdu boj a běh na dlouhou trať, který teď musí řešit ekonomové celého světa. Pravděpodobně jednou draze zaplatíme za neustálou touhu po větším a větším bohatství ze strany bank. Tato touha odstartovala období, které jsme do této doby neznali a bude velmi vzrušující sledovat kam toto všechno povede..

Závěr

Snad někomu tyto informace vzbudí v pár lidech zájem, či aspoň pomůže v orientaci a v pokračování v bádání.

Celá tato krize je dle mého názoru odrazem naší upadající, dekadentní společnosti. Je odrazem toho, co dokážeme tolerovat v našem všedním životě. Je to vidět na případu bank. Banka není nějakým neživým objektem. V bance pracují lidé a jen jejich nezodpovědnost nás zavedla tam, kam nás zavedla. Na konec bych napsal jednu poznámku na kterou jsem narazil před nedávnem a vystihuje vše: ,,Když jste lhostejní k dopadům na ostatní lidi, máte potenciál k růstu. Máte šanci vyhrát závod, jež má jméno život, protože jste konkurenceschopní. Avšak když berete ohled na druhé, jste v obrovské nevýhodě. Vyplývá z toho, že konkurenční soutěž dnešní doby, která podmiňuje úspěch likvidací konkurence jakýmkoli způsobem není soutěží inteligence, kreativity, šikovnosti, ale je spíš motorem hyenizmu, lhostejnosti a ignorace.[17]


[1] http://www.investopedia.com/articles/03/071603.asp

[2] http://www.fsmitha.com/h2/ch37-reagan2.htm

[3] http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/financni-krize-inside-job

[4] http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,949786,00.html

[5] http://www.nytimes.com/1998/04/07/news/07iht-citi.t.html

[6] http://banking.senate.gov/conf/

[7] http://utip.gov.utexas.edu/papers/utip_27.pdf

[8] http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/financni-krize-inside-job

[9] http://money.cnn.com/2008/03/14/news/companies/jpm_bsc/index.htm

[10] http://www.indexmundi.com/commodities/?commodity=rice&months=60

[11] http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/barclays-chce-i-evropskou-divizi-lehman-brothers_81682.html

[12] http://www.nysun.com/business/america-nationalizes-aig-group/86045/

[13] http://www.reuters.com/article/2008/11/10/us-aig-idUSTRE4A92FM20081110

[14] http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/financni-krize-inside-job

[15] http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/financni-krize-inside-job

[16] https://www.silverbull.cz/news/ihnedcz-inflace-v-Cine-je-nejvyssi-od-roku-2008-vladni-opatreni-nezabrala-a-103.html

[17] http://dotsub.com/view/38d7177f-869c-4922-8424-9795986de2f2

Autor: Jan Frýdl | neděle 8.5.2011 20:46 | karma článku: 19.95 | přečteno: 1938x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 592 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 900 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.65 | Přečteno: 1547 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 494 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8098
Jsem bezmála jednadvacetiletý člověk, kterému není lhostejné, co se kolem děje.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...